pluvicto
Pluvicto-mobile
Radioligandová terapie (RLT)
Radioaktivita u RLT

 

Terapie přípravkem PLUVICTO®

Přípravek Pluvicto®: Radiofarmakum lutecium‑(177Lu) vipivotid tetraxetan určené pro terapii cílenou na PSMA u pacientů s metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty.

pluvicto_card
PLUVICTO® - Lutetium-177
SPC přípravku PLUVICTO®
HTML

Zkrácená informace o přípravku PLUVICTO®

Web Link
Otevřít
  • Indikace
  • Výběr pacienta
  • Podmínky úhrady
  • Mechanismus účinku
  • Multidisciplinární tým
  • Radiační bezpečnost při RLT

    Indikace

     

    V kombinaci s androgen deprivační terapií (ADT) s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (ARPI) je indikován k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC) pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů.1

     

    Více informací v SPC

    Výběr pacienta

     

    "JEDNEJTE" rychle a zajistěte svým pacientům léčbu přípravkem PLUVICTO®️1 

    • Jeden ARPI (před nebo po diagnóze mCRPC)
    • Jedna chemoterapie na bázi taxanů (před nebo po diagnóze mCRPC)
    • Léčba pacientů s PSMA+ mCRPC přípravkem PLUVICTO®️
       

    Prozkoumejte charakteristiky pacientů a příklady léčebných sekvencí, které mohou pomoci při identifikaci vhodných kandidátů pro léčbu přípravkem PLUVICTO®️.

     

    Více informací

    Podmínky úhrady

     

    Úhrada LP Lutecium-(177Lu) vipivotid tetraxetan:

    Individuálně připravované radiofarmakum lutecium-(177Lu) vipivotid tetraxetan je hrazeno v kombinaci s androgen deprivační terapií s nebo bez inhibice dráhy androgenního receptoru (AR) k léčbě dospělých pacientů s progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty pozitivním na prostatický specifický membránový antigen (PSMA), kteří byli léčeni inhibicí dráhy AR a chemoterapií na bázi taxanů. Pacienti můžou být předléčeni inhibicí dráhy AR i v rámci terapie dosud nemetastatického karcinomu prostaty.7

    Pro úhradu musí být splněny následující podmínky:
    Pacient má stav výkonnosti (ECOG)0–2.
    Pacient podstoupil pozitronovou emisní tomografii (PET) s použitím PSMA-ligandu k vyhodnocení exprese PSMA v lézích a má alespoň jednu PSMA pozitivní lézi s vychytáváním PSMA-ligandem větším než v normálních játrech. Zároveň nemá žádnou lézi větší než 1 cm (v případě lymfatické uzliny větší než 2,5 cm) s vychytáváním PSMA-ligandem menším než v normálních játrech.

    Léčba je hrazena do klinicky nebo radiologicky potvrzené progrese onemocnění nebo do nepřijatelné toxicity, maximálně v délce 6 cyklů léčby.7
     

    Mechanismus účinku

     

    Přípravek Pluvicto® – terapie radioligandem cílená na PSMA.1,2 Dodává terapeutické záření do cílových buněk exprimujících PSMA a indukuje poškození DNA, mimo jiné i v kostních, uzlinových a viscerálních metastázách.1,3–5

    Multidisciplinární tým

     

    Multidisciplinární tým

    Pokud diagnostika prokáže PSMA pozitivitu nádorových ložisek, multidisciplinární tým (MDT) posoudí, zda je pacient vhodný pro léčbu z pohledu přínosu pro pacienta a z hlediska radiační ochrany.

    • V době indikace léčivého přípravku Pluvicto® je pacient v péči onkologa.
    • Charakter léčivého přípravku vyžaduje doplnění diagnostiky specialistou v oboru nukleární medicíny.
    • Pokud diagnostika prokáže PSMA pozitivitu nádorových ložisek, multidisciplinární tým (MDT) posoudí, zda je pacient vhodný pro léčbu z pohledu přínosu pro pacienta a z hlediska radiační ochrany.
    • Lékař v oboru nukleární medicíny určí vhodnou formu podání a zhodnotí eventuální kontraindikace.
    • Následně připraví pacienta pro první podání (konzultace, poučení, objednání léčivého přípravku, dohodnutí termínu atd).

     

    Více informací

    Radiační bezpečnost při RLT

     

    Radiační bezpečnost při RLT v přehledu. Zjistěte klíčová fakta, doporučení a praktické pokyny pro pacienty i zdravotníky. 

    V sekci "Další praktické materiály" si můžete stáhnout příručku pro každodenní praxi.

     

    Více informací

 

Diagnostika přípravkem LOCAMETZ®

Locametz®: Kit pro radiofarmaceutickou přípravu injekčního roztoku gallium‑(68Ga)-gozetotidu, který je určen k diagnostice karcinomu prostaty pomocí PSMA PET.

locametz
Onkologie
LOCAMETZ® - gallium 68Ga
SPC přípravku LOCAMETZ®
HTML

Zkrácená informace o přípravku LOCAMETZ®

Web Link
Otevřít
  • Indikace
  • PSMA PET

    Indikace

     

    Přípravek Locametz je po radioaktivním značení galliem-68 (68Ga) indikován k detekci lézí pozitivních na prostatický specifický membránový antigen (PSMA, prostate-specific membrane antigen) pomocí pozitronové emisní tomografie (PET) u dospělých s karcinomem prostaty (PCa, prostate cancer) v následujících klinických stavech: primární staging u pacientů s vysoce rizikovým PCa před primární kurativní terapií; podezření na recidivu PCa u pacientů se zvyšující se hladinou prostatického specifického antigenu (PSA, prostate-specific antigen) v séru po primární kurativní terapii; identifikace pacientů s PSMA pozitivním progresivním metastazujícím kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC, metastatic castration-resistant prostate cancer), pro které je indikována cílená terapie PSMA (viz příslušné SPC bod 4.4).6

     

    Více informací v SPC

    PSMA PET

     

    Společnost Novartis a Česká společnost nukleární medicíny ČLS JEP spolupracují na organizaci série workshopů s názvem PSMA Academy. Jde o sérii workshopů, které cílí na praktické aplikace PSMA PET zobrazování při péči o pacienty s karcinomem prostaty. Kurzy jsou vhodné pro lékaře specializující se na oblast nukleární medicíny, urologie, radiologie a onkologie.

     

    Více informací

 

Radioligandová terapie (RLT) – nový pilíř onkologické péče 

Teranostika (terapie a diagnostika) představuje jedinečný koncept, který kombinuje diagnostické zobrazování a cílenou radioterapii v jedné strategii.9 Tento nový přístup významně přispěl k rozvoji systémové léčby v onkologii, včetně cílené terapie, imunoterapie a buněčné a genové terapie.8

  • O RLT
  • Teranostika
  • Radioligandy
  • Potenciál RLT

    Radioligandová terapie (RLT)

     

    Teranostika (terapie a diagnostika) představuje jedinečný koncept, který kombinuje diagnostické zobrazování a cílenou radioterapii v jedné strategii.9 Tento nový přístup významně přispěl k rozvoji systémové léčby v onkologii, včetně cílené terapie, imunoterapie a buněčné a genové terapie.8

    RLT začala využitím 131I, radioaktivního izotopu jódu, k léčbě rakoviny štítné žlázy a hypertyreózy.10 Mezi nedávné pokroky v RLT patří využití peptidů a proteinů značených 177Lu.9
    Informace zde uvedené jsou určeny k tomu, aby pomáhaly lékařům poskytovat pacientům vhodnou péči při používání radiofarmak. Tyto informace nejsou určeny ke stanovení léčebného postupu ani by neměly být používány k vymezení právního standardu péče. Je důležité dodržovat všechny platné normy při manipulaci s radiofarmaky a jejich podávání. Instituce jsou odpovědné za zajištění souladu se všemi platnými zákony a předpisy prostřednictvím stanovení vlastních protokolů, postupů a pokynů. Společnost Novartis s.r.o. nepodporuje ani nedoporučuje žádný konkrétní postup ani žádnou zde uvedenou třetí stranu.

     

    Teranostika – „Vidím, co léčím. Léčím, co vidím.“

     

    Teranostika představuje propojení diagnostického a terapeutického radiofarmaka, která cílí na stejný molekulární biomarker pro účely zobrazování a léčby.

    Spojení diagnostického a terapeutického radiofarmaka do teranostického páru představuje přístup precizní medicíny k diagnostice a cílené léčbě nádorových onemocnění.11 Zaměřením na konkrétní specifický molekulární cíl na povrchu nádorových buněk nebo v mikroprostředí nádoru mohou lékaři identifikovat a léčit nádory prostřednictvím kombinovaného přístupu zaměřeného na pacienta: „Vidím, co léčím. Léčím, co vidím.“9

    zobrazeni a léčba

    Jak tento přístup funguje9:

    Nejprve je aplikováno diagnostické radiofarmakum. Toto radiofarmakum se váže na specifický molekulární cíl exprimovaný nádorovými buňkami, čímž umožňuje zobrazit nádorová ložiska a posoudit, zda je pacient vhodným kandidátem pro následnou cílenou radioligandovou léčbu.

    Následně je podáno terapeutické radiofarmakum, které se váže na stejný molekulární cíl jako diagnostická složka teranostického páru. Tím umožňuje cílené dopravení cytotoxické dávky záření do nádorových buněk a jejich selektivní ozáření při relativním šetření okolních zdravých tkání.

    Cílení na stejný molekulární cíl umožňuje selektivnější ozáření nádorové tkáně při relativním šetření zdravých tkání. Tento přístup tak může přispět ke snížení toxicity léčby, výskytu nežádoucích účinků a snížení rizika dlouhodobých komplikací.9

    Co jsou radioligandy?

     

    Radioligandy jsou molekuly tvořené cílící molekulou (ligandem) navázanou na radioaktivní izotop (radioizotop), které umožňují lokalizaci a cílené ničení nádorových buněk.12,13

    Fungují tak, že se specificky vážou na molekulární cíle exprimované nádorovými buňkami a cíleně do nich dodávají záření pro diagnostické nebo terapeutické účely.. Tyto přístupy jsou označovány jako RLI (Radioligand Imaging) a RLT (Radioligand Therapy).12

    Tyto páry radiofarmak umožňují cíleně zobrazit nádorová ložiska a následně do nich dopravit terapeutické záření, přičemž se snaží co nejvíce omezit ozáření okolních zdravých tkání.12

    Radioligandy patří mezi radiofarmaka. V závislosti na kontextu může být RLT označována také jinými názvy, například: 8,9,14,15

    • cílená radionuklidová terapie,
    • molekulární radioterapie,
    • PRRT (peptidová receptorová radionuklidová terapie),
    • TAT (cílená alfa-terapie),
    • RPT (radiofarmakoterapie).

    Potenciál RLT

     

    Léčba nádorových onemocnění nemůže být univerzální, protože každý typ nádoru má svou jedinečnou biologii. To vyžaduje flexibilitu jak v našem uvažování, tak v léčebných přístupech.9

    RLT představuje nový způsob, jak kombinovat izotopy a ligandy pro diagnostiku, identifikaci a léčbu nádorových onemocnění.9 elikož se podobné molekulární markery mohou vyskytovat u různých typů nádorů, může jeden radioligand potenciálně cílit na více typů rakoviny a současně je léčit.9

    V současnosti existuje více než 450 unikátních klinických a preklinických studií s RLT napříč širokým spektrem možných indikací. Patří mezi ně genitourinární karcinomy, gastroenteropankreatické neuroendokrinní nádory (GEP-NET), gastrointestinální nádory, nádory nervového systému, plic a prsu a další solidní i hematologické malignity. RLT tak má potenciál zásadně proměnit péči zaměřenou na pacienta.10,16

    potencial_RLT

    Naší vizí je učinit z RLT běžnou součást onkologické léčby, rozšířit k ní přístup a spolupracovat se zdravotnickými systémy po celém světě, abychom pacientům přinesli novou naději.
    Podporou inovací a urychlením integrace RLT do standardních onkologických postupů přetváříme péči o pacienty a otevíráme cestu k lepším léčebným výsledkům a širšímu využití personalizované medicíny zaměřené na pacienta.

Radioaktivita u RLT

  • O radioaktivitě u RLT
  • Typy záření
  • Jak se měří radiace?
  • Teranostické aplikace
  • Výběr radioligandu

    Radioaktivita je vlastnost nestabilních atomových jader (radionuklidů), která podléhají radioaktivnímu rozpadu a při něm vyzařují částice nebo elektromagnetické záření.17

    Záření se může šířit prostorem ve dvou základních formách:

    • Fotonové záření tvoří fotony, tedy kvanta elektromagnetického záření bez klidové hmotnosti a elektrického náboje, která se ve vakuu šíří rychlostí světla. Fotony vznikající v atomovém jádře se označují jako gama záření, zatímco rentgenové záření obvykle vzniká při dějích v elektronovém obalu atomu nebo při brzdění nabitých částic.18,19
    • Částicové záření je tvořeno částicemi s klidovou hmotností, například alfa částicemi, beta částicemi a Augerovými elektrony. Uvedené částice nesou elektrický náboj, který ale nemusí být přítomen (neutrony).18,20

     

    Aktivita radioaktivního materiálu (RAM) je definována jako počet radioaktivních přeměn atomových jader za jednotku času.21 Jednotkou aktivity v soustavě SI je becquerel (Bq), přičemž 1 Bq odpovídá jedné radioaktivní přeměně (rozpadu) za sekundu.21,22

     

    Rychlost radioaktivní přeměny radionuklidu je charakterizována jeho fyzikálním poločasem rozpadu. Poločas rozpadu (𝑡1/2) je doba, za kterou aktivita radionuklidu klesne na polovinu původní hodnoty.23

    poločas rozpadu

     

     

    Tento graf ilustruje princip poločasu rozpadu a ukazuje, jak aktivita radioaktivního materiálu v průběhu času postupně klesá.

    Každý radionuklid má specifický fyzikální poločas rozpadu, který významně ovlivňuje použitelnost radioligandů, jejich logistické zajištění i praktické využití v diagnostice a terapii.24

    Typy záření

     

    Rozlišujeme dva základní typy záření: neionizující a ionizující. Mezi příklady neionizujícího záření patří viditelné světlo, ultrafialové záření, infračervené záření a mikrovlnné záření.18,25

    ionizujíci-neionizujíci

    Radionuklidy obsažené v radioligandech emitují ionizující záření, 
    jehož hlavní formy jsou:

    icon

    Alfa (ɑ) částice

     

    • vyzařovány radionuklidy během alfa rozpadu,18
    • nejtěžší a nejpomalejší forma částicového záření s vysokou ionizační schopností, která může způsobit významné biologické poškození,18
    • nízká schopnost průniku tkání; dosah v tkáni přibližně 50–100 μm,18,26
    • využití v terapeutických aplikacích,7
    • běžné příklady: aktinium-225 a radium-223.28
    icon

    Beta (β) částice

     

    • Elektrony (β−) a pozitrony (β+) vznikající při beta rozpadu a emitované z atomového jádra,29
    • lehké a rychlé,18
    • střední schopnost pronikání (dosah v tkáni několik milimetrů),18,30
    • pronikavější než alfa částice, ale méně poškozující,18,31
    • využití v terapeutických (především β−) a diagnostických (především β+) aplikacích,27,29
    • běžné příklady: lutecium-177 a yttrium-90.32
    icon

    Gama (γ) záření
    a rentgenové záření

     

    • vysoce pronikavé formy ionizujícího záření šířící se ve vakuu rychlostí světla,18
    • schopnost procházet lidským tělem v závislosti na energii fotonů a vlastnostech ozářené tkáně,18
    • obdobné fyzikální vlastnosti, avšak odlišný původ:18
      • gama záření – emise z atomového jádra při radioaktivním rozpadu nebo jaderné reakci,
      • rentgenové záření – vznik při elektronových přechodech mezi energetickými hladinami v elektronovém obalu atomu nebo brzděním nabitých částic,
    • využití především v diagnostickém zobrazování; gama záření může doprovázet částicové záření v terapeutických aplikacích,18,27
    • běžné příklady: technetium-99m a jód-131.33

     

    Ionizující záření lze účinně stínit různými materiály
    v závislosti na jeho typu. 

     

    Alfa částice lze odstínit již tenkou vrstvou materiálu, například listem papíru.

    Beta částice se běžně stíní materiály s nízkým protonovým číslem, například akrylátem nebo jinými plasty.

    Nízkoenergetické rentgenové záření lze zeslabit vhodnými kovovými materiály, zatímco vysokoenergetické rentgenové a gama záření vyžadují hustší stínicí materiály, například olovo nebo silné betonové konstrukce.18,19

    image

    Jak se měří radiace?

     

    Pro bezpečné a efektivní využití ionizujícího záření v medicíně je nezbytné porozumět základním veličinám používaným k jeho měření a hodnocení. Mezi ně patří radioaktivita, expozice, absorbovaná dávka a ekvivalentní dávka. Tyto veličiny umožňují kvantifikovat radioaktivní přeměny, energii předanou tkáním i potenciální biologické účinky záření.

    Mnemotechnická pomůcka R-E-A-D usnadňuje pochopení jednotlivých veličin a jejich praktického významu:34

    R-E-A-D

    V některých praktických situacích lze přibližně uvažovat, že expozice 1 R rentgenového nebo gama záření odpovídá absorbované dávce přibližně 1 rad v měkkých tkáních.34

    Biologický účinek stejné absorbované dávky se liší podle typu záření. Například:29

    • gama a beta záření: 1 rad absorbované dávky odpovídá přibližně 1 rem ekvivalentní dávky,
    • alfa záření: 1 rad absorbované dávky odpovídá přibližně 20 rem ekvivalentní dávky, protože částice alfa mají ve srovnání s beta a gama zářením výrazně vyšší biologickou účinnost.

     

    Odborné postřehy

    Aktivita a dávka nejsou totéž. Aktivita vyjadřuje počet radioaktivních přeměn za jednotku času v podaném radiofarmaku, zatímco absorbovaná dávka vyjadřuje energii ionizujícího záření předanou jednotce hmotnosti konkrétní tkáně nebo orgánu pacienta. Podaná aktivita je jedním z faktorů určujících dávku absorbovanou pacientem. Výslednou dávku ovlivňuje také biodistribuce radioligandu, míra jeho vychytávání v cílové tkáni, doba setrvání v organismu a rychlost jeho vylučování. Při stejné podané aktivitě se proto mohou absorbované dávky u různých pacientů lišit. Také tentýž pacient může při opakovaném podání stejné aktivity absorbovat rozdílné dávky.35

    Přesné měření záření je zásadní pro zajištění správné dávky pro pacienta, a to jak v diagnostice, tak při terapeutickém využití radiofarmak. Současně je nutné monitorovat radiační expozici a dokumentovat její úroveň, aby bylo možné dodržovat bezpečnostní postupy chránící pacienty, zdravotnický personál i veřejnost.36

     

    Zdroje radiační expozice

    Ionizující záření je přirozenou součástí našeho prostředí. Podle údajů americké Národní rady pro radiační ochranu a měření (NCRP) činila průměrná roční efektivní dávka na osobu ve Spojených státech v roce 2006 přibližně 6,2 mSv. Přibližně polovina této dávky pocházela z přírodních zdrojů, zejména z radonu, kosmického a zemského záření. Zbývající část připadala převážně na lékařské ozáření. Vyšetření nukleární medicíny přispívala v průměru asi 0,77 mSv, což odpovídá přibližně 12 % celkové roční efektivní dávky. Přestože jednotlivá vyšetření mohou být spojena s vyšší dávkou, jejich podíl na celkové roční expozici je v populačním průměru relativně malý.37

    zdroje radiace

    *EPA na základě údajů NCRP uvádí, že průměrná roční efektivní dávka z výkonů nukleární medicíny ve Spojených státech činí přibližně 0,77 mSv. Individuální efektivní dávka se však může lišit v závislosti na použitém radiofarmaku, typu a rozsahu provedeného vyšetření nebo léčby.

    Teranostické aplikace

     

    Teranostika představuje propojení diagnostického a terapeutického radioligandu, které využívají stejný molekulární cíl pro zobrazování i léčbu.9

    Radioligandové zobrazování (RLI): SPECT a PET

    V nukleární medicíně jsou jednofotonová emisní počítačová tomografie (SPECT) a pozitronová emisní tomografie (PET) funkční zobrazovací metody používané k vizualizaci rozložení radiofarmak v těle.9 Hybridní přístroje kombinují tyto funkční zobrazovací techniky s počítačovou tomografií (CT), která poskytuje podrobné anatomické informace. U systémů SPECT/CT a PET/CT slouží složka CT také ke korekci útlumu fotonového záření v tkáních, čímž zvyšuje přesnost a kvantitativní spolehlivost funkčních obrazů.35

    SPECT
    PET

    U SPECT zobrazování je důležité zohlednit energie fotonů emitovaných různými radionuklidy. Například pro 177 Lu jsou významné fotony o energiích 113 keV (s 6% emisní intenzitou) a 208 keV (s emisní intenzitou 10 %).43 Podobně 67Cu emituje fotony o energiích 93 keV (16 %) a 185 keV (49 %).44 Tyto fotopeaky jsou důležité pro optimalizaci zobrazovacích a detekčních systémů, protože přímo ovlivňují citlivost a rozlišení zobrazovacího systému v aplikacích nukleární medicíny.43 PET naopak využívá koincidenční detekci dvojice anihilačních fotonů o energii 511 keV.40

    Kombinace PET nebo SPECT zobrazování s cílenou radioligandovou terapií (RLT) je základem teranostického přístupu s přesným cílením na nádor.9 SPECT i PET využívají radiofarmaka k vytvoření trojrozměrných obrazů, liší se však typem detekovaného záření a mechanismem jeho vzniku:

    SPECT/CT
    PET/CT

    Radioligandová terapie (RLT): průlom v precizní medicíně

    RLT představuje pokrok v precizní medicíně a nabízí cílený přístup k léčbě nádorových onemocnění. Kombinací specificity biologických molekul s účinkem radionuklidů dodává RLT do nádorové tkáně alfa nebo beta částice, které podél své dráhy způsobují intenzivní ionizaci. Ta vede k poškození DNA – k jednovláknovým i dvouvláknovým zlomům –, které při nedostatečné opravě mohou vyústit v mutace nebo buněčnou smrt. Díky využití ionizujícího záření k indukci letálního poškození nádorových buněk se RLT stala významným nástrojem moderní onkologie.31,45

     

    Biologické účinky a mechanismus účinku

    Poškození DNA a buněčná smrt

     

    poskozeni_DNA

    Ionizující záření může DNA poškozovat přímo, ionizací jejích molekul, i nepřímo prostřednictvím volných radikálů. Mezi vzniklé léze patří modifikace bází DNA či jednořetězcové a dvouřetězcové zlomy. Dvouřetězcové zlomy představují závažný typ poškození, který může být pro buňku letální.45


    Pokud opravné mechanismy selžou, může poškozená buňka podléhat apoptóze, nekróze nebo mitotické katastrofě. Alternativně může přejít do stavu buněčného stárnutí (senescence), tedy trvalého zastavení buněčného dělení.45,46

    Efekt křížové palby

     

    efekt_krizove_palby

    Efekt křížové palby označuje ozáření buněk v blízkosti cílové buňky radionuklidem emitujícím částice s dostatečným dosahem v tkáni. Beta částice mají dosah v řádu milimetrů, a mohou proto ozářit i okolní nádorové buňky, které radiofarmakum přímo nevychytaly.45,47

    Efekt křížové palby tak snižuje nutnost cílit radiofarmakum na každou jednotlivou nádorovou buňku. Současně však může vést k ozáření a možnému poškození okolních zdravých tkání.45,47

    Výběr radioligandu

     

    Ilustrace znázorňující kombinaci a propojení molekulárních komponent radioligandu:

    Návrh radioligandů pro zobrazování a terapii vychází z principů radiochemie, fyziky a biologie a vyžaduje pečlivé vyvážení vlastností radionuklidu a ligandu. Je nutné zohlednit cílovou specificitu, vlastnosti radionuklidu, farmakokinetiku a stabilitu ligandu. Tyto faktory společně určují terapeutickou účinnost i bezpečnost léčby.48,49

    Radioligandy jsou molekuly, například malé molekuly, peptidy, proteiny, protilátky nebo jejich fragmenty, značené radionuklidem. Cíleně se vážou na receptory, antigeny nebo jiné molekulární biomarkery exprimované na nádorových buňkách.50 Typ a energie záření emitovaného radionuklidem ovlivňují biologický účinek v nádoru i okolních tkáních.51 Radioligand musí vykazovat vysokou afinitu a selektivitu vůči cílovému receptoru, aby bylo dosaženo dostatečné akumulace radiofarmaka v nádoru při co nejnižším vychytávání ve zdravých tkáních.48,50

    image

    Radiační biologie: základy radioligandů

    Ligand a výběr cíle

    Výběr vhodného molekulárního cíle a ligandu pro radioligand vyžaduje pečlivé zohlednění faktorů ovlivňujících specificitu, biodistribuci a terapeutickou účinnost.35

    Optimální ligandy a cíle splňují několik klíčových kritérií:

    • Velikost cílící molekuly: Velikost ligandu ovlivňuje jeho biodistribuci, dobu setrvání v organismu a biologický poločas. Intaktní protilátky jsou velké molekuly s pomalou farmakokinetikou, fragmenty protilátek a proteiny jsou menší a peptidy či malé molekuly nejmenší, které obvykle vykazují rychlejší distribuci a eliminaci. Fyzikální poločas radionuklidu by měl odpovídat farmakokinetice použitého ligandu, aby bylo možné efektivní zobrazování nebo terapie.38,52
    • Specificita cíle: Radioligand je navržen tak, aby se selektivně vázal na konkrétní receptor, antigen nebo jiný molekulární biomarker asociovaný s daným typem nádoru.52
    • Úroveň exprese: Vysoká exprese cílového biomarkeru v nádorové tkáni podporuje dostatečné vychytávání radioligandu a dosažení terapeutické účinnosti. Současně je žádoucí nízká exprese molekulárního cíle ve zdravých tkáních, aby se omezila toxicita mimo nádor.53
    • Potenciál internalizace: Internalizace radioligandu po vazbě na receptor může zvýšit retenci radionuklidu v nádorové buňce. Agonisté často internalizaci podporují, zatímco antagonisté mohou zůstávat převážně na buněčném povrchu. Optimální strategie závisí na konkrétním receptoru, ligandu a použitém radionuklidu.48,49

     

    Biologický poločas, biodistribuce a fyzikální poločas rozpadu

    Biologický poločas radioligandu je doba potřebná k tomu, aby se jeho množství v organismu v důsledku biologické eliminace snížilo na polovinu. Spolu s biodistribucí určuje, jak dlouho radioligand setrvává v nádoru a ve zdravých tkáních.52

    Fyzikální poločasy rozpadu jednotlivých radionuklidů se výrazně liší, což poskytuje velkou škálu teranostických nástrojů.31,52 Například radionuklidy s kratšími poločasy rozpadu jsou ideální pro diagnostické zobrazování, protože jejich rychlý rozpad zajišťuje minimální expozici záření, a zároveň poskytují dostatečnou aktivitu pro přesnou vizualizaci pomocí pozitronové emisní tomografie (PET).54 Radioizotopy používané pro zobrazování, jako jsou 68Ga a 18F, mají obecně kratší fyzikální poločas rozpadu, a proto musí být často připravovány přímo v místě použití nebo v blízkých radiofarmaceutických pracovištích.31,55 Radioizotopy s mírně delšími poločasy rozpadu, jako jsou 89Zr a 64Cu, mohou zjednodušit výrobu, distribuci a logistiku.31,55

    Naopak terapeutické radionuklidy jako 177Lu jsou vybírány pro svůj delší fyzikální poločas, což jim umožňuje dodat terapeutickou dávku, která zůstává aktivní dostatečně dlouho na to, aby účinně poškodila nádorové buňky, a zároveň omezila expozici a poškození zdravých tkání.31 Radioligandy obsahující tyto radioizotopy lze díky jejich delšímu poločasu rozpadu vyrábět centrálně a distribuovat do aplikačních center.57

    polocas_rozpadu

     

    Doba setrvání (residence time)

    Doba setrvání označuje průměrnou dobu, po kterou radioaktivita radioligandu přetrvává v konkrétním orgánu, tkáni nebo nádoru. Pro účinné radioligandové zobrazování i terapii musí radioligand vykazovat dostatečnou stabilitu a retenci v cílové tkáni. U diagnostických radiofarmak musí setrvat dostatečně dlouho pro získání kvalitního obrazu, u terapeutických radioligandů je žádoucí dostatečně dlouhá retence k dodání požadované dávky do nádoru.31,38,52,62

     

    Úvahy o radiační chemii

    Chemická stabilita

    Radioligand musí být dostatečně chemicky stabilní, aby v těle zůstal intaktní a konzistentně dopravil terapeutickou dávku do cílového místa. Tato stabilita umožňuje radioligandu efektivně dosáhnout zamýšlené tkáně, zachovat si schopnost vazby na cíl a omezit nežádoucí účinky na zdravé tkáně.38,51

    Proces radioznačení

    Proces radioznačení je klíčovým krokem při přípravě RLT. Spočívá v navázání terapeutického radionuklidu na cílící ligand pomocí chelátoru a linkeru. Linker spojuje cílící ligand s chelátorem a ovlivňuje farmakokinetiku a biodistribuci radioligandu, zatímco chelátor funguje jako molekulární most, který vytváří silné, těsné pouto mezi radionuklidem a ligandem. Cílící ligand navádí RLT ke specifickému biologickému cíli, kde radionuklid působí terapeuticky emitovaným zářením. Správné radioznačení přispívá k chemické stabilitě přípravku a účinnému dodání záření do cílové tkáně.9

    radiolabeling

    Kvalita RLT

    Zajištění kvality (QA) a kontrola kvality (QC) jsou klíčovými kroky v procesu radioaktivního značení, aby radioligand splňoval požadované standardy bezpečnosti, účinnosti a regulační požadavky.63 Vzhledem ke krátkým fyzikálním poločasům rozpadu některých radionuklidů musí být kontrola kvality provedena rychle a efektivně před použitím. Je třeba ověřit, že všechny produkty splňují přísně předem definovaná kritéria bezpečnosti, kvality a účinnosti.35

RLT Videotéka

 

Z ucelené knihovny záznamů ze satelitních sympozií, videopřednášek a dalších odborných videí z oblasti radioligandové terapie, která pro Vás pravidelně vytváříme, vybíráme: 

Legislativní změna v oblasti uvolňovací úrovně pro 177Lu 
Ing. Jaroslav Ptáček, Ph.D. 

Výběr vhodných pacientů pro Pluvicto®
prim. MUDr. Libuše Quinn

PSMA PET při identifikaci pac. pro RLT
doc. MUDr. David Zogala

Prostate_Medical_Hub
Prostate_Medical_Hub

Další praktické materiály

Pluvicto - příručka pro pacienty

Příručka pro pacienty léčené přípravkem Pluvicto®

Tato příručka je určena pacientům, kterým byl předepsán přípravek PLUVICTO®, a jejich pečovatelům. Poskytuje informace o této léčbě.

PDF
Stáhnout
RLT

Radiační bezpečnost při radioligandové léčbě (RLT)

PDF
Stáhnout

Jak nás můžete kontaktovat

V případě odborných dotazů, hlášení nežádoucích účinků nebo stížností se obraťte, prosím, na společnost Novartis.

Přejít na kontakty

Zkratky

PSMA: prostatický specifický membránový antigen,
AR: androgenní receptor; 
ARPI: inhibitor dráhy androgenního receptoru; 
mCRPC: metastazující kastračně rezistentní karcinom prostaty; 
ECOG: Východní kooperativní onkologická skupina (Eastern Cooperative Oncology Group); 
LP: léčivý přípravek; 
PET: pozitronová emisní topografie; 
MDT: multidisciplinární tým;
DNA: deoxyribonukleová kyselina;
RLT: radioligandová terapie;
PET: pozitronová emisní tomografie; 
ČLS JEP: Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně; 
EPA: Agentura pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency); 
NCRP: Národní rada pro radiační ochranu a měření (National Council on Radiation Protection and Measurements);
CT: počítačová tomografie; 
DNA: deoxyribonukleová kyselina.

Reference

  1. Souhrn údajů o přípravku PLUVICTO®, sukl.gov.cz.
  2. Sartor O, et al. N Engl J Med. 2021 Sep;385(12):1091–1103.
  3. Boyd M, et al. Gene Ther. 1999 Jun;6(6):1147–1152.
  4. Ruigrok EAM, et al. Eur J Nucl Med Mol Imaging. 2021 May;48(5):1339–1350.
  5. Fendler WP, et al. J Nucl Med. 2017 Nov;58(11):1786–1792.
  6. Souhrn údajů o přípravku LOCAMETZ®, datum poslední revize 9.12.2022, sukl.gov.cz.
  7. OOP upravující výši a podmínky úhrady individuálně připravovaných radiofarmak, dostupné na úřední desce SÚKL
  8. Sgouros G, Bodei L, McDevitt MR, et al. Nat Rev Drug Discov. 2020;19:589-608.
  9. Duan H, Iagaru A, Aparici CM. Nanotheranostics. 2022;6(1):103-117.
  10. Herrmann K, Schwaiger M, Lewis JS, et al. Lancet Oncol. 2020;21(3):e146-e156.
  11. Burkett BJ, Bartlett DJ, McGarrah PW, et al. Radiol Imaging Cancer. 2023;5(4):e220157.
  12. Holik HA, Ibrahim FM, Elaine AA, et al. Molecules. 2022; 27(10):3062.
  13. Mittra ES, Wong RKS, Winters C, et al. Cancer Med. 2023;13(3):e6780.
  14. Jang A, Kendi AT, Johnson GB, et al. Int J Mol Sci. 2023;24(14):11626.
  15. Wadsley J, Flux G. Clin Oncol. 2021; 33(2):65-67.
  16. Data on file. Team Analysis of Existing RLT Assets in Development. Novartis Pharmaceuticals Corp; 2024.
  17. The Australian Radiation Protection and Nuclear Safety Agency (ARPANSA). Radioactivity. Accessed January 4, 2025. www.arpansa.gov.au/understanding-radiation/what-is-radiation/ionising-radiation/radioactivity
  18. US Environmental Protection Agency (EPA). Radiation Basics. Updated October 1, 2024. Accessed December 19, 2024. www.epa.gov/radiation/radiation-basics
  19. The Australian Radiation Protection and Nuclear Safety Agency (ARPANSA). Gamma Radiation. Accessed January 4, 2025. www.arpansa.gov.au/understanding-radiation/what-is-radiation/ionising-radiation/gamma-radiation
  20. Ku A, Facca VJ, Cai Z, et al. EJNMMI Radiopharm Chem. 2019;4(1):27. 019-0075-2.
  21. US Environmental Protection Agency (EPA). Radiation Terms and Units. Updated May 16, 2024. Accessed January 4, 2025. www.epa.gov/radiation/radiation-terms-and-units
  22. US Department of Health & Human Services (HHS) Radiation Emergency Medical Management (REMM). Radiation Units and Conversion Factors. Updated January 2, 2025. Accessed January 6, 2025. www.remm.hhs.gov/radmeasurement.htm
  23. US Environmental Protection Agency (EPA). Radioactive Decay. Updated April 22, 2024. Accessed December 17, 2024. www.epa.gov/radiation/radioactive-decay
  24. US Environmental Protection Agency (EPA). Radionuclides. Updated September 24, 2024. Accessed December 18, 2024. www.epa.gov/radiation/radionuclides
  25. US Operation Safety and Health Administration (OSHA). Non-Ionizing Radiation. Accessed January 13, 2025. www.osha.gov/non-ionizing-radiation
  26. Dekempeneer Y, Keyaerts M, Krasniqi A, et al. Expert Opin Biol Ther. 2016;16(8):1035-1047.
  27. Zoberi JE, Garcia-Ramirez J, Luechtefeld D, et al. J Appl Clin Med Phys. 2023;24(4):e13899.
  28. Sartor O, Sharma D. Transl Androl Urol. 2018;7(3):436-444.
  29. US Department of Health & Human Services (HHS) Agency for Toxic Substances and Disease Registry. Toxicological Profile for Ionizing Radiation. Updated September 1999. Accessed January 6, 2025. www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp149.pdf
  30. Shielding Radiation: Alphas, Beta, Gammas and Neutrons. Nuclear Regulatory Commission. Published July 5, 2011. Accessed January 3, 2025. www.nrc.gov/docs/ML1122/ML11229A721.pdf
  31. Chakraborty K, Mondal J, An JM, Park J, Lee Y-K. Pharmaceutics. 2023;15(3):971.
  32. Frost SH, Frayo SL, Miller BW, et al. PLoS One. 2015 Mar 18;10(3):e0120561.
  33. Green CH. J Med Phys. 2012 Apr;37(2):66-71.
  34. US Nuclear Regulatory Commission. Measuring Radiation. Updated March 20, 2020. Accessed December 17, 2024. www.nrc.gov/about-nrc/radiation/health-effects/measuring-radiation.html
  35. Data on file. Expert Working Group Experience. Novartis Pharmaceuticals Corp; 2025.
  36. Environmental Protection Agency (EPA). Radiation Sources and Doses. Updated November 22, 2024. Accessed March 13, 2025. www.epa.gov/radiation/radiation-sources-and-doses
  37. National Institute of Biomedical Imaging and Bioengineering. Nuclear Medicine. Accessed December 17, 2024. www.nibib.nih.gov/science-education/science-topics/nuclear-medicine
  38. Crișan G, Moldovean-Cioroianu NS, Timaru DG, et al. Int J Mol Sci. 2022;23(9):5023.
  39. Sarbisheh EK, Price EW. The Radiopharmaceutical Chemistry of the Radioisotopes of Lutetium and Yttrium. In: Lewis JS, Windhorst AD, Zeglis BM. Radiopharmaceutical Chemistry. Springer; 2019:359-370.
  40. Sun J, Huangfu Z, Yang J, et al. Adv Drug Deliv Rev. 2022;190:114538.
  41. Nolting DD, Nickels ML, Guo N, et al. Am J Nucl Med Mol Imaging. 2012;2(3):273-306.
  42. Boros E, Packard AB. Chem Rev. 2019;119(2):870-901.
  43. de Nijs R, Lagerburg V, Klausen TL, Holm S. Nucl Med Commun. 2014;35(5):522-33.
  44. Hao G, Mastren T, Silvers W, Hassan G, Öz OK, Sun X. Scientific Reports. 2021;11(1):3622.
  45. Lau J, Lee H, Rousseau J, Bénard F, Lin KS. Molecules. 2022;27(15):1-13.
  46. Fabbrizi MR, Parsons JL. Expert Rev Mol Med. 2022;24:e2.
  47. Stokke C, Kvassheim M, Blakkisrud J. Molecules. 2022;27(17):5429.
  48. El Fakiri M, Geis NM, Ayada N, Eder M, Eder A-C. Cancers. 2021;13(16):3967.
  49. Begum NJ, Glatting G, Wester HJ, Eiber M, Beer AJ, Kletting P. Sci Rep. 2019;9(1):20041.
  50. Zhang T, Lei H, Chen X, et al. Cell Death Discovery. 2024;10(16)1-14.
  51. Sugiura G, Kühn H, Sauter M, et al. Molecules. 2014;19(2):2135-2165.
  52. Puttemans J, Lahoutte T, D'Huyvetter M, et al. Pharmaceutics. 2019;11(8):376.
  53. Deberle LM, Tschan VJ, Borgna F, et al. Molecules. 2020;25(11):2542.
  54. Martiniova L, Palatis L, Etchebehere E, et al. Curr Radiopharm. 2016;9(3):187-207.
  55. Hendrikse H, Kiss O, Kunikowska J, et al. Eur J Nucl Med Mol Imaging. 2022;49(4):1095-1098.
  56. Rudd SE, Noor A, Morgan KA, Donnelly PS. Acc Chem Res. 2024;57(9):1421-1433.
  57. Ostuni E, Taylor MRG. Front Med (Lausanne). 2023;9:1070497.
  58. Rice SL, Roney CA, Daumar P, et al. Semin Nucl Med. 2011;41(4):265-282.
  59. Calais J, Eulau SM, Gardner L, et al. Cancer Treat Rev. 2023;115:102524.
  60. Pluvicto. Prescribing information. Novartis Pharmaceuticals Corp.
  61. Lutathera. Prescribing information. Novartis Pharmaceuticals Corp.
  62. Kumar M, Lowery RG. SLAS Discov. 2017;22(7):915-922.
  63. Herrmann K, Giovanella L, Santos A, et al. Eur J Nucl Med Mol Imaging. 2022;49(7):2300-2309.
     

# ® V klinickém hodnocení VISION bylo 551 pacientù randomizováno k léčbě přípravkem PLUVICTO + BSoC, z nich 54,1 % (n = 298) bylo léčeno v režimu s podáním jednoho ARPI, 38,7 % (n = 213) bylo léčeno ve dvou režimech a 7,3 % (n = 40) bylo léčeno ve více než dvou režimech. Podobně 59,0 % (n = 325) pacientù podstoupilo jeden režim chemoterapie na bázi taxanù, 39,9 % (n = 220) podstoupilo dva režimy a 1,1 % (n = 6) podstoupilo více než dva režimy. Konkrétně 96,9 % (n = 534) pacientù bylo léčeno docetaxelem a 37,9 % (n = 209) kabazitaxeIem.2